|
K
pochopení, proč je tomu tak, pomůže bližší vysvětlení
jednotlivých částí plánu.
1) Stav prostředí
Společnosti nepodnikají ve vzduchoprázdnu. Naopak,
podnikají ve složitém a mnohdy nepřehledném prostředí
trhu, kde jejich provoz ovlivňuje množství různorodých
faktorů a událostí. Proto musí být schopny odpovědět
na otázky typu: Kdo je náš typický zákazník, jak
se chová a kde ho najdeme? Kdo je naše přímá a
nepřímá konkurence a jaké strategie uplatňuje?
Jaká je efektivnost distributorů a distribučních
cest, které využíváme? Snižuje nebo zvyšuje se
význam některých z nich? V čem převyšujeme konkurenci
a kde máme rezervy? Jaká je ziskovost našich výrobků
a služeb? Jak ovlivní připravované změny v regulaci
a zákonech nás, naše zákazníky, dodavatele, odběratele,
konkurenty?
2) Zásadní problémy a
otázky
Z analýzy prostředí vyplynou zásadní problémy
a otázky, které musí firmy řešit a které musí
být v plánu podchyceny. Například v případě spojení
dvou menších konkurentů vznikl konkurent větší,
než naše společnost. Co bude tato skutečnost znamenat
pro náš trh, naše zákazníky, cenovou politiku
a zisk? Jakou strategii chceme realizovat v takto
změněných podmínkách? V jiném případě jeden z
konkurentů zahájil jako první z oboru významnou
komunikační kampaň zahrnující i televizi. Jak
budeme reagovat? Co se stane s naším podílem na
trhu, pokud naši komunikaci nerozšíříme ve stejném
rozsahu? Kteří z našich zákazníků zůstanou a kteří
přejdou ke konkurenci?
3) Cíle
Marketingové cíle musí vycházet z podnikatelských
cílů firem. Těmi jsou většinou finanční cíle,
jako je zisk. Podle fáze rozvoje společnosti se
ale také může jednat o cíle, kde by zisk neměl
hrát tolik významnou roli, jako je například průnik
na nový trh. Marketingové cíle bývají často chybně
zaměňovány s komunikačními, které jsou podskupinou
cílů marketingových.
Bude-li cílem společnosti dosáhnout Kč 20 mil.
zisku a její výrobky budou dosahovat ziskovosti
20%, lze tento finanční cíl transformovat na cíl
tržeb Kč 100 mil., což při průměrné prodejní ceně
Kč 100,- za kus znamená prodej jednoho miliónu
kusů výrobků za rok. V takovém případě lze marketingové
cíle shrnout následovně:
• do konce roku dosáhnout tržeb Kč 100 mil.,
• to znamená prodat jeden milión kusů výrobků,
• udržet průměrnou prodejní cenu minimálně Kč
100,- za kus,
• získat dva nové distributory s minimálním odběrem
100,000 kusů za rok,
• zvýšit povědomí o značce u zákazníků z 10% na
15%.
Pokud mají být cíle užitečné, potom musí být
konkrétní, měřitelné, realistické a časově ohraničené.
Porovnejte výše uvedené cíle s jinými ze skutečného
marketingového plánu společnosti s více než Kč
1 mld. tržeb:
• být lídrem kvality,
• udržet pozici lídra na trhu,
• dosáhnout 50% podíl na trhu (při současném asi
20% podílu),
• zvýšit ziskovost,
• podporovat image společnosti u zákazníků.
Vidíte rozdíly v konkrétnosti, měřitelnosti,
realističnosti a časovém ohraničení? Kdyby tyto
dvě společnosti byly konkurenty, která z nich
by měla větší šanci zvítězit v dlouhodobé soutěži?
4) Strategie
Společnost musí být schopna říci, jak chce vytýčených
cílů dosáhnout. Prodá více výrobků většímu počtu
spotřebitelů anebo podpoří zvýšenou spotřebu existujících?
Sníží cenu některých výrobků a zvýší cenu jiných?
Zvýší průměrnou objednávku? Rozšíří počet obchodních
zástupců a distributorů? Osloví novou skupinu
spotřebitelů? Vstoupí na nový trh? Zahájí mediální
kampaň?
V této části plánu se formuluje strategie, kterou
bude společnost realizovat. Firma definuje, jak
se chce profilovat vůči kterým spotřebitelským
segmentům, jaké k tomu chce využít značky, výrobky
a služby, a cenové a promoční programy, jakými
distribučními cestami se ke spotřebitelům dostane
a jakým komunikačním programem je osloví a přesvědčí.
5) Harmonogram a rozpočet
Ať je strategie sebelepší, pokud není jasné, kdo
má který krok realizovat, dokdy a kolik to bude
stát, strategie jakoby nebyla. Jedině rozepsání
kroků minimálně po měsících, se zodpovědnými osobami
a plánovanými náklady umožní neutopit se v provozní
operativě a zachovat vytýčený směr ve chvíli,
kdy míč vylétne z klubka hráčů na druhou stranu
hřiště.
6) Plán tržeb a provozních
nákladů
Málo firem si uvědomuje, že plánované tržby a
náklady jsou nedílnou součástí marketingového
plánu. Vždyť marketingové cíle, přinejmenším v
příkladu výše, jsou postaveny na dosažení určité
úrovně tržeb. Měsíční plán tržeb a nákladů zahrnuje
i marketingový rozpočet a v ideálním případě ukazuje,
jak realizace rozpočtu ovlivňuje naplňování plánu.
I když se souvislost mezi rozpočtem a plněním
plánu tržeb těžko dokazuje, a to zejména v případě
nízkých rozpočtů, společnosti by se jí měly snažit
hledat.
7) Kontrolní mechanismy
Firmy by neměly zapomínat na pravidelnou kontrolu
plnění a realizace marketingového plánu. Ta by
měla být zaměřena na sledování ukazatelů rozhodujících
pro dosažení cílů. Stejně jako cíle, tyto ukazatele
musí být měřitelné a poměrně rychle a jednoduše
dostupné, s odpovídajícími náklady. V případě,
kdy jsou cíle postaveny na dosažení určité úrovně
tržeb, je plán tržeb a nákladů tím odpovídajícím
nástrojem ke kontrole účinnosti zvolené strategie.
Pokud se tato jeví jako nesprávná, je třeba najít
příčiny (chybná analýza trhu?, nesprávná strategie?,
neodpovídající rozpočet?, nedostatečné lidské
zdroje?, nekvalitní implementace plánu?) a zjednat
nápravu.
|
|